Svéprávnost a rozhodování

Hlavní témata:

Jak souvisí svéprávnost a možnost rozhodovat se

Podpora při rozhodování

Svéprávnost podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

Svéprávnost podle občanského zákoníku

Omezení svéprávnosti

Neplatnost právního jednání při plné svéprávnosti

Další informace k tématu svéprávnosti a rozhodování

Rozhodnutí soudů vyšší instance o vrácení nebo zachování svéprávnosti a využití méně omezujících opatření

Mezinárodní dokumenty a příklady zahraniční právní úpravy

 

Jak souvisí svéprávnost a možnost rozhodovat se

Svéprávnost je právní koncept, který upravuje problematiku právního jednání osob, které mohou potřebovat podporu při rozhodování a právním jednání. Možnost rozhodovat se a mít tak kontrolu nad svým životem je nepostradatelná pro každého. Všichni se denně potřebujeme rozhodovat, o malých i zásadních věcech. Rozhodování (a jednání na základě rozhodnutí) je v právních řádech provázáno s konceptem „právní způsobilosti/svéprávnosti. Rozhodování může, ale nemusí, vyústit v právní jednání. Právní jednání je takové jednání, které má právní účinky (vznik, změna, zánik práv a povinností). Právnímu jednání ale vždycky předchází proces rozhodování se, jestli budu jednat, nebo ne, a jak.

Podpora při rozhodování

Podpora při rozhodování a právním jednání může být poskytována v rámci formálního i neformálního uspořádání pomoci. Lidé s postižením si mohou zvolit jednoho nebo více podpůrců, kterým důvěřují, aby jim poskytovali podporu při právním jednání pro určité typy rozhodnutí.  Mohou využít i podporu lidí s obdobnou zkušeností (v angličtině peer support, self-advocacy). Další formou podpory může být pomoc při komunikaci, která zahrnuje vytváření a uznání různých metod komunikace, včetně neverbální (mimoslovní) komunikace. Toto téma učíme i v našich kurzech, můžete se na ně podívat zde. Při plánování své budoucnosti je pro mnoho lidí důležitou formou podpory využití předběžných prohlášení (viz § 38 a násl. občanského zákoníku). V nich mohou vyjádřit svoji vůli a preference, kterými se budou ostatní řídit v době, kdy člověk sám již nebude moci svá přání sdělit.

Poskytování podpory při právních úkonech lidem s hlubokým postižením anebo komplexními potřebami je výzvou. Dotýkáme se tím hranice možného. Metody plánování zaměřeného na člověka nám poskytují možnosti dostát nárokům daným Úmluvou.

Nový pohled na právní způsobilost vysvětluje v krátkém videu klíčový odborník, jeden z autorů konceptu rozhodování s podporou, Michael Bach, PhD, výkonný ředitel IRIS (Institutes for Research and Development on Inclusion and Society, Institut pro výzkum a rozvoj začleňování a společnosti) a pomocný profesor v oboru zdravotního postižení na Ryerson University v Torontu: Video s M. Bachem v češtině

Bližší informace k rozhodování s podporou naleznete v dokumentech:

Podpora při rozhodování je založena na využití přirozené podpory, více se o tématu dozvíte v knihovně pod sekcí Přirozená podpora

Svéprávnost podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva vytvořila nový právní rámec, mimo jiné, pro oblast způsobilosti k právním úkonům (svéprávnost). O právní způsobilosti osob se zdravotním postižením pojednává její čl. 12. Je založen na novém přístupu k právní způsobilosti. Systém tzv. „náhradního rozhodování“ nahrazuje systémem tzv. „rozhodování s podporou“. Nový systém vychází ze zkušenosti, že lidé s postižením v duševní oblasti potřebují především podporu při realizaci právních úkonů, případně možnost zastoupení. Naopak zásahy do jejich právní způsobilosti jim způsobují především další omezení a překážky pro běžný život. Ochrana před nevýhodnými právními úkony je v ČR zabezpečena obecnou úpravou neplatnosti právních úkonů učiněných v duševní poruše (viz dále kap. k neplatnosti právního jednání). Nejdůležitějším nástrojem realizace a ochrany zájmů člověka s postižením je zajištění dostupné, kvalitní a bezpečné podpory ve všech oblastech života (včetně činění právních úkonů) v rozsahu, v jakém ji člověk potřebuje. Čl. 12 proto již nepočítá s možností zbavovat ani omezovat způsobilost k právním úkonům. Místo toho na sebe smluvní státy vzaly povinnost zajistit lidem s postižením bezpečnou podporu, kterou mohou potřebovat pro realizaci své právní způsobilosti. Čl. 12 úmluvy zakotvuje 1. právo každého člověka na plnou právní způsobilost (svéprávnost), 2. právo na podporu, kterou někteří lidé mohou potřebovat při svém právním jednání a 3. právo na účinné záruky bezpečí, které chrání člověka proti zneužití při právním jednání. Důležitou součástí práva na svéprávnost je také 4. právo na poskytnutí přiměřených úprav, které je zakotveno v článku 2 a 5 Úmluvy.

Právo na právní způsobilost zahrnuje i to, že někteří lidé mohou stát pouze o uznání svého práva na právní způsobilost a zároveň si nemusí přát vykonávat své právo na podporu.

Ochrana zajištěná lidem prostřednictvím systému podpory při rozhodování a právním jednání musí respektovat práva, vůli a preference člověka, a to až do té míry, že zahrnuje i právo brát na sebe riziko a dělat chyby.

Bližší informace o obsahu čl. 12 a jeho právních i praktických souvislostech poskytuje Obecný komentář č. 1 (2014) Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením..

Svéprávnost podle občanského zákoníku

Nový občanský zákoník nabízí širší paletu nástrojů, které lze využít pro bezpečí lidí s postižením v duševní oblasti při jejich právním jednání, než tomu bylo v minulosti. Podrobnější informace k právní úpravě v novém občanském zákoníku naleznete v manuálu Dobrá praxe opatrovnictví a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování, v Černé knize a dále na této stránce.

Nová právní úprava upřednostňuje nástroje, které nejsou založeny na omezování svéprávnosti:

  1. Nápomoc při rozhodování

Vzor smlouvy o nápomoci (třístranná uzavřená mezi podporovaným, 1. podpůrcem, kterým je fyzická osoba, a 2. podpůrcem, kterým je právnická osoba).

Vzor smlouvy o nápomoci ve snadno srozumitelném jazyce.

Rozsudek Okresního soudu v Kladně o vrácení svéprávnosti a schválení smlouvy o nápomoci s jedním podpůrcem (fyzickou osobou).

Příklad využití smlouvy o nápomoci pana K. (2014)

  1. Zastoupení členem domácnosti

Příklad usnesení soudu o schválení zastoupení členem domácnosti.

  1. Opatrovnictví bez omezení svéprávnosti

Rozsudek okresního soudu o vrácení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti.

Omezení svéprávnosti

Stále v našem občanském zákoníku existuje i možnost omezit svéprávnost. Je to však možnost krajní, kterou lze použít jen, pokud by člověku hrozila závažná újma a není možné jí předejít s využitím přirozené podpory nebo výše uvedených mírnějších opatření.

Neplatnost právního jednání při plné svéprávnosti

(§ 581 občanského zákoníku)

I podle nového občanského zákoníku je neplatné právní jednání osoby, pokud k němu není způsobilá, a to buď z důvodu, že je omezena ve svéprávnosti, nebo z důvodu „duševní poruchy“, aniž by byla omezena ve svéprávnosti. Dále je neplatné např. právní jednání, které se příčí dobrým mravům (pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, viz § 580 NOZ). Také jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné (§ 583 NOZ). Podrobnější informace a příklady z praxe naleznete v Černé knize, kap. 4.1.

Můžete se seznámit s příkladem uplatnění neplatnosti právního jednání v dopise, který paní s duševním onemocněním s pomocí sociální služby zaslala obchodnímu řetězci, od nějž si zakoupila několik kusů nábytku v době ataky duševního onemocnění. Neměla pak dost peněz na splácení zakoupeného zboží. Přílohou jejího dopisu bylo podrobnější vysvětlení situace vypracované sociální službou, kterou využívá, a zpráva ošetřujícího lékaře dokládající její zdravotní stav v době, kdy nákupy uskutečnila. Obdobně postupovala i vůči několika dalším společnostem, u nichž si v  tu dobu vzala půjčky, nebo nakoupila zboží na splátky. Uplatnění neplatnosti potřebovalo v některých případech určitý čas a opakované vysvětlování, ale neplatnost byla smluvními stranami nakonec uznána, zboží a peníze vzájemně vráceny.

Další informace k tématu svéprávnosti a rozhodování

Přehled a vysvětlení právní úpravy v občanském zákoníku a související praxe naleznete v dokumentu Dobrá praxe opatrovnictví a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování. Manuál, který zpracoval Quip, vydalo MPSV ČR ve spolupráci s Národním centrem podpory transformace sociálních služeb.

Inkluzivní vzdělávání o článku 12, kap. 3. Obsahuje podrobnější vysvětlení vývoje v oblasti svéprávnosti, proč svět opouští koncept omezování svéprávnosti, nahrazuje jej konceptem podpory při rozhodování a v čem tento nový koncept spočívá.

Černá kniha shrnuje mýty o tradičním opatrovnickém systému, založeném na omezování svéprávnosti lidí s postižením, který je stále nadužíván. Vysvětluje platnou právní úpravu a v čem zažité mýty neodpovídají současné, a často ani minulé, právní úpravě.

Právní případy zaměřené na vrácení svéprávnosti a využití podpory při rozhodování. Dokument poskytuje přehled našich zkušeností s rozhodováním soudů.

Česká televize natočila v rámci pořadu Klíč dokument Svéprávnost - Občanské sdružení Quip, v němž se můžete blíž seznámit se třemi příběhy lidí, kterým jsme pomohli vrátit svéprávnost. Soudy rozhodly o vrácení svéprávnosti s využitím některého z nových opatření podle občanského zákoníku (smlouvy o nápomoci a opatrovnictví bez omezení svéprávnosti).

Podpora člověka v jeho přirozeném prostředí - Sborník vědeckých textů z mezinárodní vědecké konference XIII. Hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 23. až 24. září 2016, MPSV 2017. Informace k tématu svéprávnosti a rozhodování s podporou naleznete především v příspěvku Dany Kořínkové - Podpora při rozhodování a svéprávnost jako podmínky (zachování) autonomie.

Kurzy Quip k právní problematice, plánování zaměřenému na člověka a komunikaci: Nabídka vzdělávání Quip.

Rozhodnutí soudů vyšší instance o vrácení nebo zachování svéprávnosti a využití méně omezujících opatření

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. US 557_09 ze dne 18. 08. 2009 k zásadním otázkám omezování svéprávnosti

Rozsudek Nejvyššího soudu k vrácení svéprávnosti - 30 Cdo 232/2014-329

Mezinárodní dokumenty a příklady zahraniční právní úpravy

Rada Evropy 

V únoru 2012 vydal Komisař pro lidská práva Rady Evropy tematický dokument (Issue Paper) Kdo má rozhodovat? Právo na právní způsobilost lidí s intelektovým a psychosociálním postižením (CommDH/IssuePaper(2012)2, Strasbourg, 20. února 2012).

Zejména bod 4. Lidskoprávní standard ve vztahu k právní způsobilosti (Human rights standards on legal capacity) a bod 5. Cesta vpřed (The way forward) se věnuje rozboru lidskoprávních aspektů právní způsobilosti a významu podpory jakožto hlavního nástroje řešení potřeb lidí s postižením v duševní oblasti. Dokument vysvětluje posun paradigmatu od náhradního rozhodování zakotveného ve starších (tradičních) opatrovnických systémech k rozhodování s podporou zakotveného v již v moderních právních úpravách a v čl. 12 Úmluvy. Nové paradigma vychází z hodnot, na kterých stojí Úmluva – sociální začlenění, autonomie a rovnost lidí s postižením. Klíčovými prvky nového paradigmatu jsou: zajištění potřeb člověka s postižením v oblasti rozhodování (vč. činění právních úkonů) prostřednictvím podpory, poskytnutí přiměřených úprav ve všech oblastech života společnosti (na úřadech, u lékaře, v bankách, u soudu) a zakotvení záruk bezpečnosti. Naopak situaci těchto lidí nelze nadále řešit zásahy do jejich právní způsobilosti. Uvádí se zde také, že funkční přístup k posuzování právní způsobilosti (na rozdíl od statusového přístupu) se již nezaměřuje na kompetence samotného člověka, ale na jeho kompetence s využitím podpory a přiměřených úprav, pokud jsou poskytovány. A dále například, že zbavení způsobilosti k právním úkonům je shledáno ESLP porušením čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech.

Některé zahraniční právní úpravy podpory při právním jednání bez omezení svéprávnosti:

Britská Kolumbie (Kanada)

Smlouvy o reprezentaci

Provincie Britská Kolumbie v Kanadě má výjimečně dlouhou zkušenost s uzákoněným a v praxi fungujícím systémem rozhodování s podporou („supported decision-making“) a je tudíž pro ostatní státy vzorem a zdrojem informací pro reformu právní úpravy i praxe. V Britské Kolumbii byl již v r. 2000 přijat samostatný zákon o smlouvách o reprezentaci (Representation Agreement Act [RSBC 1996] CHAPTER 405). Smlouvy mohou uzavřít osoby, které by podle klasických měřítek nebyly způsobilé činit právní úkony, s osobou, která je bude reprezentovat v různých oblastech života, i při právních úkonech. 

Více informací o smlouvách o reprezentaci naleznete v angličtině na stránkách nevládní organizace NIDUS, která se účastnila přípravy zákona o dohodách o reprezentaci. Nyní spravuje dobrovolný registr těchto dohod a poskytuje veškerý servis veřejnosti při jejich uzavírání a naplňování.

Na jejich internetových stránkách naleznete mnoho zajímavých informací a praktických příkladů v angličtině.

Velká Británie

V Anglii byl přijat Zákon o duševní způsobilosti (Mental Capacity Act), účinný od dubna 2007. Bližší vysvětlení k němu v angličtině naleznete zde nebo také v publikaci Supported Decision Making organizace In Control

Německo

Novelou německého občanského zákoníku je od počátku r. 1992 účinná právní úprava (Bürgerliches Gesetzbuch (BGB) Titel 2 Rechtliche Betreuung), podle které již nedochází k omezování způsobilosti k právním úkonům. Neplatnost právního jednání lze prohlásit jen pro konkrétní právní úkon zpětně, nikoli předem. K zajištění práv a zájmů člověka s duševním postižením je možné ustanovit opatrovníka. Jeho ustanovení zásadně nekoliduje se způsobilostí k právním úkonům člověka s postižením. Jen ve výjimečných případech může soud podmínit platnost některých právních úkonů člověka souhlasem opatrovníka, bez něhož by právní úkon člověka nebyl platný. Německý zákon stanoví mnohem podrobnější pravidla pro výkon tohoto opatrovnictví, než zakotvuje český občanský zákoník.

Nebyly nalezeny žádné položky.