Deinstitucionalizace

Honza foto

Jedním z našich tradičních témat je deinstitucionalizace podpory a pomoci lidem s postižením. V rámci projektů zaměřených na tuto problematiku připravujeme ve spolupráci s kolegy z jiných organizací různě zaměřené dokumenty. Výsledky naší práce najdete pod záložkou Quip. 

Při práci jsme se setkali s řadou inspirativních textů, které vznikly v ČR, nebo byly do češtiny přeloženy. Tyto dokumenty najdete v dalších záložkách.

Na této stránce zveřejňujeme nebo odkazujeme na materiály, které jsou z našeho pohledu v souladu s podstatou článku 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Přejít můžete na materiály z těchto zdrojů:

Quip

Další analýzy a zprávy z ČR

Překlady zahraničních materiálů

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb

Veřejný ochránce práv

Koncepce a politiky

 

Materiály QUIP

Žít, jak chci

Brožurka připravená ve formě snadného čtení (tzv. easy read) postavená na skutečném příběhu ženy, které jsme pomáhali získat svéprávnost a dostat se z ústavu.

Stav k 31.12.2014_FIN.pdf

Dokument navazuje na naši pravidelnou aktualizaci stavu institucionalizace prostřednictvím pobytových sociálních služeb pro lidi s postižením, seniory nevyjímaje. V dokumentu najdete graf sestavený ze Statistických ročenek MPSV do r. 2014. Není to stále vůbec radostné!

Implementace článku 19 Úmluvy _čísla_FIN.pdf

Tento dokument vznikl na základě inspirace ze statistických ročenek Ministerstva práce a sociálních věcí. Je to skutečně zajímavé čtení, zvlášt, když to sledujete dlouhodobě. V Quipu jsme si dali práci a máme i starší ročníky, než najdete na webo stránce ministerstva :)

Právo na život v komunitě a projekty transformace ústavní péče v ČR

V rámci projektu „Podpora transformace sociálních služeb“ realizovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR byla mimo jiné věnována pozornost implementaci ustanovení článku 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Podstatou čl. 19 je zajistit lidem s postižením právo na volbu místa a způsobu života na úrovni srovnatelné s ostatními lidmi. Text shrnuje poznatky autorů analýzy ohledně překážek uplatnění tohoto práva, identifikovaných v projektech transformace ústavní péče.

Analýza plánů zaměřených na člověka a výstupy pracovních skupin

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Kvalita života jako cíl transformace ústavní péče.  Východiskem se staly anonymizované informace z individuálních plánů, které vznikly pro 24 obyvatel dvou ústavů ve Středočeském kraji a které byly připraveny podle jedné z metodik plánování zaměřeného na člověka. S agregovanými informacemi z individuálních plánů pracovali účastníci konference Pro změnu 2011 konané v Praze 23. března 2011. Pro úplnost je ještě možné se podívat na výsledky analýzy cílů individuálních plánů, které byly zveřejněny v rámci Sborníku z konference Pro změnu 2010 (1.4 MB).

Výstupy obou analýz ukázaly řadu závažných problémů, z nichž mnohé jasně dokazuji, že ČR není s to dostát Úmluvě OSN o právech osob s postižením. V ČR přitom žiji v ústavních zařízeních desítky tisíc lidi, jejich situace se velmi neliší v jednotlivých regionech.

Nezávislé zprostředkování jako nástroj individuálních odchodů

Zpráva z kvalitativního výzkumu realizovaného v rámci projektu Kvalita života jako cíl transformace ústavní péče. Výzkum byl zaměřen na roli tzv. brokerství (nezávislé zprostředkování) v individuálních odchodech lidí s postižením z ústavních zařízení.

Proč je potřeba ústavní péči transformovat

Text stručně vysvětluje důvody transformace ústavní péče v České republice, principy proměny ústavní péče včetně rozdílu mezi reformou a transformací a pro příklad předkládá zkušenosti s transformací v zahraničí. Autor: Milena Johnová, podzim 2005, text Quip.

Překážky trasformace ústavní péče

Tento materiál vznikl na základě námětů získaných od řady poskytovatelů sociálních služeb ústavního i neústavního typu. Uvedené překážky patří k těm, s nimiž se poskytovatelé reálně setkali, nebo je očekávají při realizaci kroků vedoucích k transformaci ústavní péče. Původním záměrem bylo zmapovat právní překážky transformace ústavní péče. Praxe však ukazuje, že ryze právní překážky není to, co stojí v cestě zásadních změn v ústavní péči.

Práce na této analýze je součástí realizace projektu Pro změnu, jehož smyslem je prostřednictvím profesního rozvoje pracovníků rozšířit možnosti sociálního začlenění obyvatel ústavů sociální péče a dalších pobytových sociálních služeb pro lidi se zdravotním postižením.

Zkušenosti s transformací ústavní péče

Tento text byl vytvořen na základě převážně zahraničních zkušeností. Díky zapracovaným připomínkám Zdeňka Štandery, Soni Holúbkové a Rely Chábové se do něj promítají také první zkušenosti s deinstitucionalizací v ČR a na Slovensku. Zpracovala Milena Johnová.

Zpráva o sociálních službách v ústavní péči

Na základě analýzy výsledků tzv. pilotních inspekcí realizovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí bylo zjištěno, že největší problémy s naplňováním Standardů kvality sociálních služeb mají velká pobytová zařízení ústavního typu. Uvedené problematice se podrobně věnuje přiložená Zpráva modulu 2 Česko-britského projektu na podporu MPSV při reformě sociálních služeb. Zpráva vychází zejména z inspekčních zpráv, které byly vytvořeny v rámci pilotních inspekcí, a ze Závěrečné zprávy z hodnocení kvality služeb poskytovaných v ústavech přímo řízených MPSV (K. Kopřiva a kol., NVF, 2001).

 

Další analýzy, zprávy a materiály z ČR

Boj s větrnými mlýny

Prezentace, kterou přednesla paní Barbora Mikulová na semináři „Podpora procesu přechodu z ústavní na komunitní péči v České republice“ v květnu 2014 v Praze. Paní Mikulová popisuje, jaké překážky překonává na cestě ven z ústavní péče. Příběh je zajímavý také tím, jaké má paní Mikulová kolem sebe přirozené sociální zázemí, zejména přátel a lidí ze zaměstnání, kteří "kopou na její straně hřiště".

Analytická zpráva pokračujících transformačních kroků

Zpráva Davida Kocmana a Jana Palečka se opět zaměřuje na karlovarský projekt transformace ústavní péče. Na příkladech několika klientů se ukazují důležitá fakta o systému služeb a přístupech k zajišťování podpory. Dokument byl získán ze stránek občanského sdružení Instand, které v Karlovarském kraji koordinovalo navazující individuálního projekt krajského úřadu.

Pro doplnění obrázku o celém projektu čtěte následující dva texty.

Kvalitativní výzkum procesu transformace 

Předmětem této studie je proces transformace v období realizace výše uvedeného individuálního projektu Karlovarského kraje. Analýza se zaměřuje na dvě související osy: na „malé přechody“ jednotlivých uživatelů z ústavů do komunitních služeb a na „velký přechod“, tedy na samotný realizovaný transformační projekt. Výzkumná otázka: Jak bylo „přechodů“ dosahováno a s jakými výsledky? Dokument byl rovněž zveřejněn na stránkách individuálního projektu.

Zpráva z transformačního projektu Karlovarského kraje

Karlovarský kraj zveřejnil na internetu závěrečnou zprávu z individuálního projektu "Poskytování služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele".

Projekt byl zaměřený na transformaci ústavní péče. Publikace obsahuje řadu zajímavých informací, mezi jiným popisy fungování tranformačních týmů v jednotlivých ústavech, role externích poradců a použití metody balanced scorecard, ekonomické analýzy, vzdělávací programy pro pracovníky a pět příběhů.

 Úmluva OSN o právech osob s postižením a transformace sociální péče v ČR

Na stránkách MPSV byl zveřejněn zajímavý text související s projektky transformace sociální péče v ČR. Dokument obsahuje podrobnou analýzu mezinárodního práva jako základ pro porozumění pojmu nezávislý způsob života a pro vymezení závazků České republiky, které vyplývají z práva na život v komunitě a jsou stěžejní pro transformaci sociální péče u nás. V závěru jsou uvedena konkrétní doporučení plynoucí z analýzy.

A zase ty klece: opakované noční můry české sociální péče

Text Davida Kocmana z r. 2008 o diskusi stran používání klecových lůžek v ČR.

 

Překlady zahraničních materiálů

Život v komunitě: nejde jen o změnu v bydlení

Na konferenci pořádané Národním centrem podpory transformace vystoupil Steven Eidelman s příspěvkem Život v komunitě: nejde jen o změnu v bydlení. Ve své prezentaci autor vysvětluje, jak přistupovat k transformaci ústavní péče s respektem k právu lidí s postižením na život v komunitě. Za nezbytný prvek podpory považuje plánování zaměřené na člověka. Český překlad zajištěný organizátorem konference obsahuje jen zhruba polovinu snímků, proto se podívejte na oba dokumenty:

Eidelman Steven - Změna není jen v bydlení.ppt

Eidelman Steven - It is not just about a change in housing.ppt

Náhled na článek Náhled 19 na Článek 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením

Tato náhledová zpráva byla připravena Evropskou koalicí pro komunitní život (ECCL) v rámci její práce zaměřené na prosazování práva osob s postižením na rovnoprávný život v komunitě. Zpráva se zaměřuje na Článek 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities, CRPD), který stanoví, že všichni lidé s postižením mají mít právo žít a zapojovat se v rámci společnosti. Smyslem této zprávy je poskytnout jasné vysvětlení šíře záběru a účelu Článku 19. Uvádí rovněž řadu doporučení pro efektivní implementaci tohoto práva.

Deinstitucionalizace a život v komunitě - výsledky a náklady: zpráva o evropské studii

V roce 2007 skupina odborníků pod vedením pracovníků University v Kentu realizovala projekt Deinstitucionalizace a život v komunitě, cílem kterého bylo soustředit dostupné informace o počtu lidí s postižením žijících v ústavních zařízeních v 28 evropských zemích a najít úspěšné strategie přechodu od ústavů ke komunitním službám. Zvláštní pozornost přitom byla věnována ekonomickým aspektům tohoto přechodu.

Zavřete ústavy pro mentálně postižené

Text švédského odborníka Prof. Dr. Karla Grűnewalda obsahuje vysvětlení nutnosti deinstituciona­lizace (transformace) ústavní péče a stručný popis tohoto procesu na příkladu Švédska. Inspiraci zde naleznou všichni, kdo mají chuť a možnost začít se změnami i v konkrétních zařízeních.

Zpráva odborné skupiny o přechodu od institucionální péče na péči komunitní

Zpráva vypracována skupinou nezávislých odborníků pověřených komisařem Vladimírem Špidlou v únoru 2009 řeší problematiku reformy institucionální péče.

 

Materiály Národního centra podpory transformace sociálních služeb:

 V roce 2013 jsme zpracovali tři analýzy a dvě metodiky pro Národní centrum podpory transformace sociálních služeb zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí. Materiály byly postupně publikovány prostřednictvím webové stránky Centra.

Zpráva odborné skupiny o přechodu od institucionální péče na péči komunitní (dokument Adobe PDF)Analýza ústavní a ochranné výchovy vykonávané v pobytových sociálních službách z hlediska transformace sociálních služeb.pdf

Analýza se po dohodě se zadavatelem zaměřila na zodpovězení otázek: Co je cílem transformace sociálních služeb v případě dětí s nařízenou ústavní výchovou? Jedná se jenom o přechod do jiných typů služeb nebo má být dětem umožněn návrat domů nebo zajištění rodinné péče v náhradní rodině? Jaká opatření mohou být v rámci poskytování sociální služby učiněna k tomu, aby byla naplněna základní práva dítěte? Jsou odlišnosti při poskytování sociálních služeb těmto dětem oproti dětem využívajícím sociální služby na smluvním základě? Představují případné odlišnosti překážky a jak je lze překonat. 

Hodnocení kvality sociálních služeb a ochrana práv uživatelů.pdf

 Cílem analýzy bylo zhodnotit právní úpravu, stav a činnost existujících institutů a mechanismů určených ke kontrole plnění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (Úmluva) a kvality sociálních služeb.
Analýza opět staví na dvou přístupech: Nejdříve je právní analýza zaměřená na možnosti využití mezinárodních a vnitrostátních kontrolních mechanismů k ovlivňování transformace ústavní péče a naplňování práv uživatelů sociálních služeb. Rozebrány jsou možnosti dané ratifikací Úmluvy o právech osob s postižením, činností veřejného ochránce práv, inspekcí kvality sociálních služeb a registrací poskytovatelů sociálních služeb. K této části je přidána také analýza dvou inspekčních zpráv, ke kterým bylo možno získat alternativní, nezávislý pohled. Tato část ukázala na slabiny systému inspekcí v procesu transformace ústavní péče. Dále byly hledány systémové překážky prostřednictvím analýzy příběhů 95 lidí, kteří v různých projektech transformace projevili zájem o odchod z ústavu a u kterých bylo na začátku zjišťováno kde a s kým chtějí žít (převážně pro tento účel byly použity techniky plánování zaměřeného na člověka). Cílem bylo zjistit, jak je naplňován článek 19 Úmluvy, tj. jakou měli tito lidé možnost volit si na rovnoprávném základu s ostatními místo, kde chtějí žít, a osoby, se kterými chtějí žít, při zajištění potřebné podpory v každodenním životě.

Analýza oblasti právní způsobilosti a opatrovnictví uživatelů sociálních služeb z hlediska transformace sociálních služeb.pdf

Předmětem analýzy je problematika způsobilosti k právním úkonům uživatelů zejména sociálních služeb, které se nacházejí v procesu transformace směrem k individualizovaným službám poskytovaným v domácím prostředí. Analýza poskytuje přehled a rozbor právní úpravy, judikatury a jejich dopadů na praxi a život lidí s duševním postižením. Typické jevy, se kterými se v každodenní praxi opakovaně setkávají poskytovatelé sociálních služeb i autoři analýzy jsou ilustrovány na několika případových studiích.  

Transformace sociální péče o děti s nařízenou ústavní výchovou.pdf

Cílem příručky je přinést poskytovatelům pobytových sociálních služeb inspiraci a návod, jak dostát zákonem stanoveným povinnostem v případě skupiny dětí s nařízenou ústavní výchovou, jak prosazovat jejich právo na sociálně-právní ochranu, život v rodině a další práva umožňující sociální začlenění, zejm. právo na inkluzivní vzdělávání.

Materiál vychází ze dvou základních zdrojů: Materiálu zpracovaného mezinárodní organizací UNICEF „Manuál k měření ukazatelů týkajících se dětí ve formální péči vydaného UNICEF“. Pro potřeby příručky jsou navrženy postupy, jak naplnit šest vybraných ukazatelů zaměřených na přímou péči: Kontakt s rodiči, Existence individuálních plánů péče, Využívání posudků při vstupu do systému formální péče (řízení vstupu), Přezkum umístění dítěte, Děti v pobytové péči navštěvující místní školu a Kvalifikace pracovníků. Druhým východiskem je koncept „plánování zaměřené na člověka“. Součástí materiálu jsou příklady použití popisovaných technik.

Dobrá praxe opatrovnictví a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování.pdf

Příručka je určena každému, kdo využívá podporu při rozhodování anebo napomáhá při rozhodování člověku s postižením. Tedy především lidem s postižením v duševní oblasti, jejich blízkým, opatrovníkům a poskytovatelům sociálních služeb. Obsahuje informace o změnách v přístupu společnosti k problematice zdravotního postižení, zejména postižení v duševní oblasti, a o tom, jak se tyto změny promítají do právních předpisů, především v oblasti právní způsobilosti. Druhá část příručky nabízí praktické nástroje a postupy pro poskytování podpory při rozhodování. Vychází přitom z nejlepší zahraniční praxe a z vlastních zkušeností autorů s jejím praktickým použitím v našich podmínkách, v souladu s aktuální právní úpravou a k jejímu naplnění. 

Další materiály z Národního centra podpory transformace sociálních služeb, na kterých jsme spolupracovali:

 

 JAK NA TO - příklady dobré praxe v deinstitucionalizaci

Publikaci vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Národním centrem podpory transformace sociálních služeb v rámci projektu Podpora transformace sociálních služeb.

Autorský kolektiv: Aleš Adamec, Pavla Baxová, Lucie Bouchalová, Eva Brožová, Karla Burdová, Lada Furmaníková, Lucie Havlíková, Terezie Hradilková, Jiřina Kafková, Romana Kulichová, Jana Medlíková, Jan Mužík, Jan Paleček, Jarmila Tomancová, Simona Tomanová

Zprávy Ombudsmana

Poznatky Ochránce z návštěv zařízení pro děti

V rámci dohledu nad omezováním osobní svobody se ochránce pro rok 2011 rozhodl komplexně prověřit péči o děti a dodržování práv dětí. Zaměřil se proto na zařízení, v nichž jsou umístěny děti buď na základě rozhodnutí soudu, nebo i na žádost rod

ičů. Jedná se o školská zařízení (dětské domovy, domovy se školou, výchovné ústavy, diagnostické ústavy), zdravotnická zařízení (psychiatrické léčebny, kojenecké ústavy), zařízení sociálně-právní ochrany dětí.

Další činnost ochránce v agendě dohledu nad omezováním osobní svobody 

Tisková zpráva z roku 2011, kdy Ochránce zjišťoval realizaci některých opatření k nápravě v dříve navštívených zařízeních omezujících osobní svobodu. Znovu proto provedl návštěvy v psychiatrické léčebně, léčebně dlouhodobě nemocných, pokračoval v návštěvách policejních cel a zaměřil se rovněž na dosud nerealizovaná opatření v zařízeních pro cizince.

Psychiatrická léčebna Šternberk dlouhodobě nerespektuje práva pacientů 

Tisková zpráva Ochránce z roku 2010.

Zpráva z následných návštěv psychiatrických léčeben

Na stránkách veřejného ochránce práv je zveřejněna zpráva z návštěv, které pracovníci úřadu veřejného ochránce uskutečnili v roce 2009 v 7 psychiatrickáých léčebnách.

Zpráva z návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením

Výzkum v ústavech vypracovaný veřejným ochráncem práv z roku 2009.

 

Koncepce a politiky

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb

Na základě usnesení ze dne 21. února 2007 byl vládou ČR pod č. 127 přijat materiál "Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti", jehož hlavním cílem je podpořit a usnadnit cestu poskytovatelům i zřizovatelům pobytových služeb v přirozeném procesu humanizace sociálních služeb.

Materiál reaguje na vývoj v oblasti sociálních služeb a je jedním z nástrojů implementace zákona o sociálních službách. Podporuje poskytovatele a zřizovatele sociálních služeb v zajištění dostupné péče a podpory osobám v nepříznivé sociální situaci takovou formou, která v co nejvyšší míře odpovídá životu jejich vrstevníků v přirozeném prostředí běžné společnosti a vytváří podmínky pro posílení efektivní sítě sociálních služeb.