Kvalita v sociálních službách

Quip byl v roce 2003 založen s cílem posílit práva uživatelů sociálních služeb prostřednictvím praktické aplikace standardů kvality sociálních služeb.  V září 2012 jsme se k tématu standardů kvality opět vrátili v rámci zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Inovace systému kvality sociálních služeb, kde jsme měli za úkol zajistit revizi standardů, které jsou součástí vyhlášky 505/2006 Sb.

Díky zapojení širokého okruhu lidí z řad inspektorů, poskytovatelů, uživatelů a zřizovatelů sociálních služeb vznikl návrh soustřeďující pozornost inspektorů především na ochranu lidí, kteří služby využívají, a na to, jak kontrolovaná služba přispívá k posílení jejich sociálního začlenění.

MPSV zveřejnilo všechny klíčové výstupy na internetu: Cíl1 a Cíl 5. Přehled celé zakázky obsahující mimo jiné i vytvoření nové metodiky inspekcí a vzdělávacího programu pro inspektory je obsažen na tomto odkazu.

Z našeho pohledu spolurealizátora projektu jsou klíčové zejména následující dokumenty.

Podněty k revizi standardů kvality sociálních služeb

Východiskem pro práci na revizi standardů byl sběr podnětů mezi poskytovateli a inspektory kvality sociálních služeb. Výzkum zaměřený na otázku fungování stávajících kritérií standardů v praxi zpracovávali sociologové David Kocman a Jan Paleček. Zpráva je ke stažení zde (358.1 KB).

Další podněty

Stálá pracovní skupina, jejíž členové připravovali návrhy revize standardů, měla k dispozici další analytické materiály. Jedním z nich byla zpráva z kvalitativního šetření Formalismus a inspekce kvality sociálních služeb, kterou nechala zpracovat střešní organizace nevládních poskytovatelů sociálních služeb SKOK. Autoři materiálu zmapovali, kde a jak se formalismus, spojený s inspekcemi a standardy vyskytuje, jak vzniká a kdo je za něj odpovědný. Autoři analýzy zjistili, že viníků je víc. Zpráva je ke stažení zde (683.8 KB).

Analýza problémových oblastí zdravotně sociální péče

Zajímavým tématem bylo zkoumání pomezí zdravotní a sociální péče, do kterého se krom pracovníků Quipu zapojila zejména externí kolegyně Hana Janečková.  Zpracováním analýz v této oblasti jsme měli možnost ujasnit některá diskutovaná témata jako např. sdílení informací o zdravotním stavu mezi uživatelem, zdravotníky a nezdravotnickými pracovníky. Celý materiál Analýza dalších problémových oblastí zdravotně-sociální péče je ke stažení zde (133.3 KB).

Při práci jsme se dostali také k ožehavému tématu zvanému podávání léků. Nepodařilo se v rámci času vyměřeného na zpracování analýz najít v diskusích shodu, takže závěry zůstaly otevřené. Rozpracované téma jsme dodatečně uspořádali do dokumentu, ke kterému nyní sbíráme připomínky. Text je ke stažení zde (150.4 KB). Pro případné připomínky a náměty použijte diskusi pod článkem ve zpravodaji.

Inovace požadavků na kvalitu sociálních služeb. Druhý návrh věcného řešení

Poznatky z analýz a série konzultačních seminářů byly členy stálé pracovní skupiny a se zapojením pracovníků MPSV a dalších odborníků z praxe shrnuty ve druhém návrhu změn, který ke stažení zde (189.3 KB). V dokumentu jsou obsažena i témata, o kterých bylo předem jasné, že nebude možno je řešit v rámci časového plánu projektu. Do odevzdání finální verze návrhu zbývaly řádově pouze měsíce, zatímco postoj zájmových skupin byl polarizovaný a témata složitá, takže nebylo možno najít vyhovující řešení tak složitých problémů, jakým jsou např. negativní dopady vznikající pevným spojením bydlení a poskytování služeb. K tomuto zatím víceméně nereflektovanému problému připravujeme souhrnný materiál.

Že je pevné spojení bydlení a péče problém ukazuje i analýza desítek individuálních plánů lidí, kteří chtěli opustit ústav. Viz materiál Právo na život v komunitě a projekty transformace ústavní péče v ČR.

Poslední verze návrhu revidovaných standardů kvality sociálních služeb

Na konci léta 2013 byl vytvořen finální návrh revidovaných standardů v podobě právního návrhu. Ke stažení zde (335.7 KB). Návrh řeší zejména nekonzistentnosti a duplicity obsažené ve standardech, registračních kritériích a povinnostech poskytovatele zakotvené v § 88 zákona o sociálních službách. Dále se pak mění zaměření kritérií standardů. Zatímco dnes se kontroluje především to, jak má poskytovatel služeb nastanoveno řízení kvality (tj. jaké má interní materiály a zda podle nich postupuje), kritéria obsažená v návrhu revidovaných standardů jsou zaměřena především na přímou práci s uživateli služeb a na to, jak poskytovatel služby přispívá svou činností k řešení příznivé sociálních situace, kvůli níž je služba poskytována.

Potřebnost klíčové změny v zaměření kritérií kvality sociálních služeb vysvětluje text Kam se poděl duch standardů - ke stažení zde (237.7 KB). Na stránkách Sociální revue si můžete přečíst polemiku, kterou text vyvolal (viz odkazy na konci textu). Nutnost revize standardů navzdory rizikům plynoucím z každé změny je vysvětleno zde (206.1 KB).

Doporučení pro finalizaci revidovaných standardů

Výsledný návrh revidovaných standardů předložený ministerstvu byl na podzim 2013 použit pro testování. Praktické použití revidovaných standardů při hodnoceních několika druhů služeb přineslo poznatky, jak materiál dopracovat, aby jeho pozdější právní zakotvení mělo pozitivní dopad pro uživatele a poskytovatele sociální služeb i pro inspektory kvality. Závěrečná zpráva obsahuje mimo jiné návrh kroků, které by měly být realizovány:

1. Upravit znění kritérií standardů

Ve vazbě na poznatky z testování (náměty inspektorů a poskytovatelů) a získané podněty od odborné veřejnosti (zejm. v rámci tzv. metodických setkání v projektu Inovace kvality inspektorů ÚP, KÚ a externích inspektorů - specializovaných odborníků) bylo navrženo upravit znění některých kritérií standardů.

2. Analyzovat zprávy

Dále bylo navrženo analyzovat zprávy vytvořené při příležitosti testování, a identifikovat příklady dobré praxe i chybnou interpretaci kritérií při kontrole. Ve vazbě na tuto analýzu připravit základní vodítka hodnocení popisující, jak v inspekčním procesu postupovat při hodnocení jednotlivých kritérií.

3. Připravit definice klíčových pojmů

Ve standardech (i v dnešním znění) se vyskytuje řada a kterým je potřeba rozumět (část těchto pojmů je identifikována ve schváleném výstupu cíle 5 projektu Inovace kvality). Je to předpoklad jednotného přístupu inspektorů k hodnocení plnění povinností obsažených ve standardech. Slovník by měl obsahovat vysvětlení pojmu a odkaz na další informační zdroje, tj. odbornou literaturu. Slovník pojmů by byl pojítkem mezi teorií sociální práce a inspekčním procesem.

Zahraničí inspirace pro další práci na revizi

V dokumentech Evropské komise jsou české národní standardy kvality označovány jako zajímavé příklady standardů - viz např. Druhá dvouletá zpráva o sociálních službách obecného zájmu z roku 2010 (str. 42) a Studie sociálních služeb ve veřejném zájmu z října 2011 (str. 22). Oba materiály obsahují mimo jiné srovnání nástrojů a rámců pro zajištění kvality v členských zemích EU.

V roce 2010 byl Sociálním výborem Evropské komise pro sociální ochranu schválen Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb. Cílem dokumetu je vytvořit jednotné chápání kvality sociálních služeb v rámci EU. Jedním z požadavků MPSV na revizi standardů byla kompatibilita revidovaného systému kvalit sociálních služeb s požadavky obsažnými v Evropském rámci. Za účelem naplnění požadavku byl vytvořen text shrnující hlavní podněty, které plynou z Evropského rámce a v přílohách shrnuje principy EU rámce, metodologická kritéria tvorby nástrojů kvality, a přináší hodnotový rozbor rámce. Text je ke stažení zde (127.3 KB).

Pro další práci na standardech by mohl být inspirativní také diskusí materiál Regulation. The unintentional destruction of intentional communities. Autoři materiálu upozorňují na riziko plynoucí z toho, když se se sociální péčí zachází jako se zbožím, které může být prodáváno a regulováno. Může to vést ke zhoršení situace lidí, kterým mají služby pomoc žít lepší život. Uvádějí příklad tzv. Camphillských, záměrně vytvářených komunit, které jsou mnohdy alternativou odlidštěných modelů péče, zejm. ústavní. Záměrně vytvářené komunity se však mohou dostávat do konfliktů s regulačními mechanismy, které je paradoxně nutí k příklonu k institucionálním modelům péče.

Další dokumenty ke kvalitě, na kterých jsme pracovali

V minulosti se pracovníci Quipu podíleli na i dalších dokumentech zaměřených na standardy kvality sociálních služeb. Jde zejména o následující materiály. Standardy kvality sociálních služeb a Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe stále mohou inspirovat, ale je potřeba upozornit, že jsou v mnoha směrech překonané a je potřeba k nim přstupovat značně kriticky - např. kapitoly týkající se osobní dokumentace by stály za důkladné přepracování.

Standardy kvality sociálních služeb. Výkladový sborník pro poskytovatele

Materiál vydaný Ministerstvem práce v r. 2008 představuje soubor textů vytvořených pracovními skupinami. Quip se podílel na kapitolách Ochrana práv a uplatnění vlastní vůle uživatele sociální služby, opatření omezující pohyb, způsobilost k právním úkonům a opatrovnictví a Individuální plánování.

Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe

Průvodce určený především poskytovatelům sociálních služeb se věnuje jednotlivě každému ze Standardů kvality sociálních služeb, které byly vydány v roce 2002. Dílo autorského kolektivu celé řady nejen českých odborníků vzniklo v roce 2002 pod vedením Milenay Johnové a Kristýny Čermákové (Mlejnkové).

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb

V období od května do prosince 2002 proběhlo v České republice v rámci tzv. Česko-britského projektu, který administrovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, celkem třicet tři pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Jejich smyslem bylo testování návrhu Standardů kvality sociálních služeb a ověření metodiky inspekcí. Přiložený text představuje výsledky inspekcí v různých typech zařízení sociálních služeb a shrnuje nejdůležitější zjištění.