A Měření kvality života a využití dat

A   Měření kvality života a využití dat

Miguel A. Verdugo

V posledních dvou desetiletích se v problematice postižení intelektu začal ve stále větší míře používat koncept kvalita života. Původně byl zaveden jako senzibilizující pojem, který se během 80. a 90. let ustálil a vedl nás při přemýšlení o tom, čeho si jedinec cení a po čem touží. Během posledního desetiletí se tento koncept vyvinul směrem k měřitelnému konstruktu, k “modelu”, jenž popisuje co, k jistému rámci, který naznačuje jak; přešlo se od idiografického (mikrosystému) k multi systémovému pohledu, od myšlenky k činiteli změny zaměřenému na jednání (Schalock, Bonham & Verdugo, 2008; Verdugo & Schalock, 2008). V důsledku těchto změn přecházíme na vytvoření podrobnějšího a empiricky založeného modelu kvality života, jenž se používá v mezinárodním měřítku jako důležitý koncepční rámec a základ pro měření osobních výsledků, jímž se řídí organizace a systémové politiky i praktické postupy, a jenž implementuje strategie pro zvyšování kvality. Měření kvality života se může zaměřit 1) na úroveň spokojenosti, kterou člověk pociťuje, pokud jde o domény a indikátory kvality života (subjektivní komponenta), nebo 2) na objektivní ukazatele životních prožitků a okolností spojených s těmito doménami a indikátory (objektivní komponenta). Bude předloženo několik strategií zlepšování kvality za účelem zvyšování výkonnosti a odpovědnosti organizací a systémů.